zprávy z Mongolska

Jak se žije na montážích?

Jak se žije na montážích - obrázek

Jak se žije na montážích - obrázek

Pracovně. Když jde o chleba, není čas na hry. Zvlášť když jde o chleba za 10 milionů EUR. To už je slušný krajíc, ze kterého v Ulánbátaru ukusuje česká firma. A konec jinotajů: společnost Prokop Invest a.s. staví Mongolům mlýn. Je to největší komerční zakázka, kterou tu Češi v tuhle chvíli mají. Detaily následují:
 
Vyprávějí: Šéfmontéři Karel Špičák (technologie) a Miroslav Kandráč (elektro).
 

Je to pěkná zakázka. Investorem je velké konsorcium, které tu mimo jiné vlastní i pekárny Mill haus. Doteď kupovalo mouku z Ruska a chce produkovat vlastní.

My tu už jeden mlýn postavili – dobře šlape, většina mouky v obchodech je od nich. Majitelem je absolvent VŠE v Praze. A zřejmě proto, že jsme si udělali dobré jméno a máme slušné ceny, přišla šance na další projekt.

Když říkáme „my“, je to společnost Prokop Invest a.s. Bývali jsme zaměstnanci, dneska pracujeme jako dozor montáží na kontrakt. Pracovali jsme už leckde po světě. Karel byl tři roky v Africe, před Mongolskem jsme společně pracovali v Kazachstánu. Stavěli jsme pro firmu Ivolga, a to tedy nejsou žádní troškaři. Patří jim pole v Kazachstánu i v Rusku a vyvážejí dlouhé vlaky obilí do celého světa, včetně Mongolska, Turecka a Kanady. Z kazachstánského obilí je většina ulánbátarské mouky.

Ale zpět k současnému projektu. Firma Prokop dodává technologie, veškeré zařízení bude české, ale budovu staví místní firma z čínské dodávky. Těch deset milionů EUR, to je hodnota celého mlýna – čínské slupky i českého zařízení.

Přijeli jsme v dubnu 2008 a montáž by měla být v prosinci hotová. Jestli se to stihne, ještě uvidíme, nejspíš budeme muset přijet po zimě na dodělávky. Zdržuje nás nedostatek zkušených dělníků. Lidi přicházejí úplně neznalí nebo dělají věci po svém a my je musíme přeškolovat a zpočátku hlídat, aby pracovali tak, jak si to představujeme my. Ale když se to naučí, dělají to výborně. A naučit se to musí, ve smlouvě máme běžné garanční záruky, ale provoz bude na místních lidech. Naši experti budou dohlížet na spouštění, pak už tu žádné techniky ani poradce nechávat nebudeme.

Jak se nám tu žije? Šest dní v týdnu jsme v práci, v neděli vaříme a pereme. Ve čtvrtek si zajdeme do Bohemky na pivo a kus řeči, ale jinak žijeme v poklusu . Většinu času strávíme na stavbě nebo  doma na sídlišti. Není to žádná sláva, ale může být i hůř – v Kazachstánu se pracovalo každý den – za 8 měsíců měl Karel jen 6 dní volna. To nebylo dobrý. Ale taková už tahle práce je. Jde o velké peníze, a pokud člověk sám na všechno nedohlédne, může to znamenat, že se pak bude něco velkého muset předělávat, ztratí se čas a materiál a začnou hořet termíny. Osobní život jde často stranou. Karel může vyprávět - už je třikrát rozvedenej.

Po Mongolsku jsme se moc nepodívali – jen co se stihne za den kolem Ulánbátaru. Náš investor se podílí i na podnikání v turismu – postavili kus za městem jezdeckou sochu Čingischána - “Zlatý bič“, která je tak obrovská, že se do podstavce vejde restaurace a na hlavu koně vyhlídková terasa. O kus dál mají ještě velký skanzen 13. stol., tak tam jsme taky byli a párkrát v horách za městem.

Lidi jsou fajn. Domlouváme se rusky, a když to nestačí, máme tlumočníka. Mongola (pro nás „Bača“), který kdysi studoval v Československu. Jde mu to dobře, jenom jeho překlad vždycky šíleně dlouhý. Co těm lidem vykládá, netušíme. Ale funguje to.

Něco na konec? Práce je na prvním místě – tenhle mlýn by měl zpracovat 220 tun obilí denně a produkovat všechny druhy mouky. A my máme na starost, aby běhal, tak jak má.

 

Firma Prokop Invest a. s. dodává mlýny a další strojírenské zařízení do 23 zemí světa, od Argentiny, přes Egypt až po Rusko, Kazachstán a Spojené státy. Víc se dozvíte na jejich internetových stránkách tady.

 

 

 

 

29.10.2008 04:16:10
ubdnes
Bohemia UB: česká základna v Mongolsku www.bohemia-UB.com
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one