zprávy z Mongolska
"Betlém to je exotika" - obrázek

"Betlém to je exotika" - obrázek

Oslava Vánoc pro ni byla stejně exotická, jako pro Čechy Den díkůvzdání. Za dvacet let, co s rodinou žije v Pardubicích si ale na české tradice zvykla. Čtěte dále ...

Nasanjargal Purev pochází z mongolského hlavního města Ulánbátaru. V Čechách žije už od roku 1987 a nyní bydlí s manželem a synem v Pardubicích. Vánoce byly jedním z překvapení, které ji Čechy připravily.

„Mongolsko je země s buddhistickou tradicí. Většina Mongolů nemá o tom, jak se slaví Vánoce, představu. Pro mě, když jsem do Československa před dvaadvaceti lety přijela studovat, byly Vánoce veliké překvapení. Vůbec jsem nevěděla, že se tu slaví,“ říká paní Nasanjargal.

Kapra nedělám, ale cukroví mám ráda

S postupem let si ona i její rodina zvykly Vánoce slavit. „Trochu jsme si je upravily, aby nám vyhovovaly. Například stromek budeme se synem strojit už tento týden. Kapra nevařím. Neumím to. Mongolové ryby moc nejedí. Líbí se mi koledy, ty mám dokonce jako zvonění na mobilu. Mezi svátky se chodíme dívat na betlém do kostela na náměstí Republiky v Pardubicích, který je pro mě hodně zajímavý a exotický. Jsem nadšená z českého vánočního cukroví. Je moc hezké. Ráda bych se ho naučila péci. V Mongolsku bych s ním určitě měla úspěch,“ říká paní Nasanjargal, která chápe jako samozřejmost, že se seznamuje s českou kulturou.

„Žijeme tu, syn tu vyrůstá. Měli bychom proto znát vaše zvyky a tradice,“ usmívá se.
Vánoční svátky jí vyhovují i kvůli dárkům. „Dárky ráda dostávám i dávám. Mít v roce další příležitost je dávat se mi moc líbí,“ říká Mongolka s úsměvem.

Mongolské děti milovaly Arabelu

Další věc, která Mongola dokáže na českých Vánocích nadchnout, je televizní program. Mongolská televize přebírá už od osmdesátých let české seriály a filmy. Generace dnešních třicetiletých a čtyřicetiletých Mongolů je důvěrně zná. „Na vánoční pohádky se vždycky moc těším. Hlavně na ty starší. Řadu z nich znám z mongolské televize nebo alespoň znám herce. U nás dávali vaše filmy a seriály dost často. Například Arabelu, Létajícího Čestmíra, Můj brácha má prima bráchu nebo Hop a je tu lidoop. Jako děti jsme je měli moc rádi,“ vypočítává paní Nasanjargal.

Zvyk rodinných setkání a dárků je v Mongolsku spojený s oslavou jiného svátku, buddhistického Nového roku, který se slaví na přelomu února a března. „To se u nás scházejí rodiny a navštěvují známí. Při té příležitosti si dáváme dárky. Hlavně dětem,“ říká paní Nasanjargal.
Oslava buddhistického Nového roku je v Mongolsku spojená i s tradičními jídly. „Zatímco v Čechách se jí na Vánoce kapr s bramborovým salátem, v Mongolsku na Nový rok vaříme skopové. Je víc druhů jeho tradiční přípravy. Většinou se jedí masové taštičky vařené v páře,“ říká paní Nasanjargal.
Přílohy a zeleninové a ovocné saláty, které se v Mongolsku v posledních letech při novoročních svátcích podávají k jídlu, podle ní už tak tradiční nejsou.

Další příležitost dávat si dárky mají Mongolci na Silvestra ke konci běžného kalendářního roku. „Je to sice tradice původem z Ruska, ale u nás se dodržuje už několik generací. Já na ní nevidím nic špatného. Můj syn a další děti z ní mají radost,“ vysvětluje paní Nasanjargal.

Zdroj: sedmicka.cz

NK

25.12.2011 18:46:37
ubdnes
Bohemia UB: česká základna v Mongolsku www.bohemia-UB.com
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one