zprávy z Mongolska

Čeští podnikatelé se po letech vracejí do rostoucího Mongolska

71bcz.jpg

Jan Novotný, šedesátiletý český podnikatel, který se věnuje technologiím na čištění odpadních vod, vysvětluje, že Mongolsku pomohly obrovské investice v důlním průmyslu. „Tyto zisky se následně přelily do boomu ve stavebnictví a dalších oborů," říká Novotný, který zná zemi už déle než čtyřicet let.
Přišel do Mongolska v 80. letech minulého století s geologickými expedicemi. Po roce 1990 sledoval mongolskou revoluci i následný ekonomický propad jen z dálky.Později už se do země pravidelně vracel - ve stále kratších periodách. Nyní vlastní v zemi už deset let firmu na čištění odpadních vod o 60 zaměstnancích, která úspěšně odolává tlaku početné zahraniční konkurence. Své firmě se věnuje s absolutním nasazením, v Mongolsku tráví nejméně šest měsíců v roce. „Hlavní je být neustále na místě, hasit problémy, když se nějaké vynoří," říká Novotný.
Mezi rychle rostoucími mrakodrapy v centru mongolské metropole Ulánbátaru se prohání ostrý vítr. V místech u centrálního Suchbátarova náměstí, kde ještě před pěti lety stály jen opuštěné stavební proluky, se tyčí štíhlé siluety prosklených mrakodrapů, které symbolizují nebývalý vzestup této středoasijské země. Ještě předloni to byla nejrychleji rostoucí ekonomika světa. Čtěte dál...
Jeho příběh ilustruje komplikované období, kterým prošly vztahy mezi Prahou a Ulánbátarem. Od prudkého, ale jen přechodného ochlazení po roce 1990 až po znovuotevření opuštěné ambasády a oboustranný zájem o podnikání v posledních letech. Rostoucí zájem potvrdila i návštěva českých podnikatelů, kteří v uplynulých dnech doprovodili do Mongolska ministra zahraničí Karla Schwarzenberga.
Velkorysá konferenční místnostv centru Ulánbátaru zní češtinou. Stánky s nabídkou českých firem obléhají mongolští podnikatelé, v ruce tácky s tradiční českou zabijačkou. Domluvě pomáhají početní bývalí mongolští studenti, kteří před lety studovali v Praze. „Díky nim se nám dařilo lehce domlouvat obchody," říká Bořivoj Minář z České hospodářské komory.
Čeští podnikatelé doprovodili ministra Schwarzenberga při jeho misi do Ulánbátaru. Nová konferenční budova ilustruje sebevědomí rychle rostoucího Mongolska. Rozvíjí se těžební průmysl, stejně tak další obory. Příležitost cítí firmy od Austrálie po Německo. Stejně tak i Češi, kdysi druhý největší partner Mongolska.

Zůstat na místě
„Pokud chceme dobýt ztracené pozice, musíme být na místě, partneři si cení osobní přítomnosti," říká Minář a prodírá se úzkou uličkou mezi českými stánky. S tím souhlasí i podnikatel Jan Novotný, který je na místě v Ulánbátaru už čtyři desítky let. Nyní šéfuje velké firmě na čistění odpadních vod, která má trhu v Mongolsku dominantní postavení. V zemi je šest měsíců v roce, navíc tu má šest českých spolupracovníků „Stačí odjet na 14 dní, nemít firmu na očích - a už musíte hasit nějaké problémy".
Proto zůstává na místě. Stejné zkušenosti mají i jiné firmy, které se ucházejí o šanci v Mongolsku. Stručný výčet napoví jejich profil: stavební firmy, vybavení interiérů, výrobce pneumatik, sklářství, speditérství. Češi ale v zemi staví třeba i malé pivovary.

Vzpomínají na geology
Jan Novotný, který vystudoval zahraniční obchod, působí v zemi od 80. let. „Měli jsme tehdy největší zastoupení mezi geology, hned za Rusy," vzpomíná. I s doprovodným personálem působilo v české geologické misi nějakých 600 lidí. Důlní průmysl stál dlouhé roky jen na gigantickém projektu jménem Erdenet, který tvořil 70 procent mongolské ekonomiky. Na projekt bývalé Československo nedosáhlo. Přestože ložiska objevili naši geologové, ovládli jej Rusové.  Po roce 1990 se v zemi změnilo všechno. Po zhroucení komunistického systému přišel téměř ekonomický kolaps. „Dnes můžete sledovat, jak obchody přetékají zbožím, tehdy jsme sledovali prázdné regály," vzpomíná Novotný. Česko tenkrát vyklidilo pozice, priority diplomacie i obchodu mířily západním směrem. „Byli jsme v jiné situaci," komentuje to Karel Schwarzenberg.„Nebyly peníze,navíc jsme tehdy všechno přeorientovali. Bylo správné, že jsme tehdy napřed vyřešili své postavení v Evropě, abychom se sem zase později mohli vrátit," komentoval ministr uzavření a následné otevření české ambasády v 90. letech.

Země se zvedla
České navrátilce z řad byznysu čekaly v Mongolsku skromnější projekty. „Zpočátku jsme dováželi drobné zboží, potraviny, vozili jsme také vlnu a kašmír, kůže, tedy produkty živočišného původu, potom prodej koncentrátu železných kovů," řekl Novotný. Důležité bylo podle něj vystihnout správný okamžik. Když například skončil kontrakt na čínský wolfram ve Spojených státech, to byla právě ta chvíle, kdy začít nabízet wolfram mongolský. Mongolsko se postupně zvedalo. Dnes se regály obchodů prolamují pod tíhou zboží.
„Co se v Mongolsku stalo, je téměř ekonomický zázrak," říká Novotný. Nadějnému vývoji pomohla světová ekonomika, hladová po cenných surovinách. Ty jsou v Mongolsku v bohatém množství. Začalo se dobývat zlato, které se dříve těžit nesmělo, stala se z něj jedna z nejdůležitějších komodit, potom přišly měď a uhlí.

Rostou platy i nájmy

„My jsme se po dlouhém hledání soustředili na čištění odpadních vod", uvedl Novotný. Vlastní mongolskou firmu, která tu platí daně, její obrat roste. „Nejsme živeni žádným rozvojovým programem, financovaným třeba exportní bankou," říká Novotný. Celý život pracoval v zahraničním obchodu, stavěl banky. Dnes jenom lituje, že neměl před lety větší prostředky do začátků. Mongolsko pokládá za úžasnou zemi, která přeje odvážným nápadům. Není ale podle něj pro zlatokopy. „Pokud sem někdo přijde se záměrem vydělat během krátké doby, obvykle odjíždí zklamán," uvedl Novotný.

V zemi už působí také firma Argo Bohemia, která nabízí transportní služby. Těží přitom ze svých zkušeností z Číny i Ruska. „Jsme schopni zajistit přepravu zboží z jednoho konce Asie na druhý a za relativně nízké ceny. Cítíme v Mongolsku velkou příležitost," uvedl šéf společnosti Jiří Kratochvíl. Podobně mluví i Pavel Kadleček z jablonecké firmy Preciosa, která se v Asii uvedla například osvětlením interiéru v hongkongském hotelu Carlton. V Mongolsku nabízí jednotlivá osvětlení i kompletní řešení interiérů.  „Stavební boom v Ulánbátaru je pro naši firmu velkou šancí," říká. V příštích letech ale bude na mongolském trhu čím dál těsněji. Ekonomický boom prodražil byty v centru, stejně jako platy zaměstnanců. Před pěti lety pobírali měsíčně 100 až 200 dolarů dnes už 1000 dolarů. „Mongolsko zůstane i nadále lákavým místem k podnikání, ale nesmírně drahou zemí k žití, jako jiné asijské metropole," odhaduje analytik Jargalsajkchan Dambardža. 

Zdroj: jiří sládek
jiri.sladek@economia.cz

Hospodářské noviny 2.5.2013

DL

05.07.2013 11:58:20
ubdnes
Bohemia UB: česká základna v Mongolsku www.bohemia-UB.com
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one