zprávy z Mongolska

Studie: Rozvojová pomoc Česka si žádá lepší pravidla

Studie: Rozvojová pomoc Česka si žádá lepší pravidla - obrázek

Studie: Rozvojová pomoc Česka si žádá lepší pravidla - obrázek

Evropská unie se sice navenek snaží vystupovat jako spolehlivý partner v rozvojové pomoci chudým zemím, na druhou stranu však tento svůj postup nekoordinuje se svými dalšími politikami týkajícími se obchodu, financí, změn klimatu, zemědělství nebo migrace.

Nedostatek koordinace tak způsobuje to, že EU někdy jednou rukou dává a druhou bere. Vyplývá to ze zprávy sdružení CONCORD 1600 evropských nevládních neziskových organizací, která se detailně zabývá i přístupem České republiky. A Česko vychází ze srovnání s ostatními evropskými zeměmi průměrně až podprůměrně, píše Roman Gazdík na serveru www.aktualne.cz ze dne 18.10.2009.

Čtěte dál...

Stopy nejsou

Studie na jednu stranu s povděkem kvituje reformy, které Praha učinila v lednu 2008 zřízením České rozvojové agentury spadající pod ministerstvo zahraničí (MZV), která nyní koordinuje českou rozvojovou pomoc napříč všemi rezorty a zamezuje tak dřívějšímu chaosu, kdy to dělala řada ministerstev najednou.

Na druhou však kritizuje to, že se zde debata o koherenci mezi politikami jednotlivých ministerstev a jejich dopadu na oficiální rozvojovou politiku prakticky nevede, a když se vede, tak na nesystematické úrovni.

„Krůček po krůčku si pojem PCD (Politická koherence pro rozvoj, iniciativa EU pro koordinaci rozvojové politiky napříč resorty - pozn. red.) nachází cestu do některých politických prohlášení a do konkrétních institucionálních mechanismů MZV a začíná být reflektován i mimo něj," píše se ve zprávě. „Skutečné politické dopady však nejsou ani vidět ani je není možné vystopovat."

Modré karty - odliv mozků

Jednou z politik, které zpráva CONCORDu kritizuje jako nedostatečně promyšlenou, jsou takzvané Modré karty umožňující získat zároveň povolení k pobytu plus pracovní povolení. Jejich cílem je do Česka i celé EU přilákat vysoce kvalifikované pracovníky z jiných (tedy chudších) států.

Dochází tak k „odlivu mozků" ze zemí, které vzdělané pracovníky nejvíce potřebují. Paradoxem tak je, že EU v rámci rozvojové pomoci podporuje školství chudých států, a to následně produkuje kvalifikovanou sílu zásobující pracovní trhy v EU.

„Jednou rukou tak v těchto zemích podporujeme jejich lokální ekonomiku, snažíme se vybudovat tam nějaké kapacity, přivést tam know-how, postavit továrny, školy a zdravotnická zařízení, a druhou rukou dáváme najevo, že ti nejlepší z nich budou pracovat u nás, platit tu daně, podporovat naši ekonomiku a možná se pak do těch zemí vrátí něco v podobě peněz, které ti pracovníci pošlou domů," říká Petr Lebeda z analytického institutu Glopolis, který zprávu o ČR pro CONCORD připravoval.

Hádejme se, hádejme

Poměrně agresivní pozici podle něj zaujímá Česká republika i v otázkách otevření zemědělské a tržní politiky, kdy tlačí EU a Světovou obchodní organizaci do rychlé liberalizace trhů v zemích, které na to nejsou připraveny a kde hrozí zruinování domácích producentů.

Zpráva CONCORDu jako jedno z řešení navrhuje vytvoření jasných pravidel, jak postupovat, pokud se budou rozvojové cíle střetávat s cíli jiných rezortů. Pomohla by údajně i soustavná komunikace mezi úředníky ministerstev už na nejnižších úrovních. Příkladem prý může být Finsko, kde k tomu dochází už nyní.

 „Pokud nemáte konzultace a také vzájemné konflikty na nižších úrovních státní správy, znamená to, že agenda bude mít pachuť toho ministerstva, které ji připravilo, a ostatní resorty neminimalizují škodlivé dopady této politiky," říká Lebeda. „Na vyšších úrovních už ke konfliktům nedochází. Náměstek ministra průmyslu se samozřejmě nebude hádat s náměstkem ministra zahraničních věcí."

Koherence v Česku chybí

V Česku koordinuje otázku rozvojové pomoci mezi ministerstvy Rada pro zahraniční rozvojovou spolupráci spadající pod MZV, která se schází přibližně šestkrát do roka. Není však využívána pro otázku zajištění koherence zahraniční rozvojové spolupráce mezi resorty, ale spíše pro řešení dílčích problémů, informování ministerstev o tom, co ČR v rámci rozvojové pomoci dělá, a k obrušování sporů týkajících se rozvojových projektů, které byly převedeny z gescí jednotlivých ministerstev pod ministerstvo zahraničí.

„Úředníci, kteří tam chodí, se na to dívají spíše optikou, že jim MZV vzalo nějaký rozpočet a skrze tuto optiku připomínkují jednotlivé projekty. Většinou se k tomu nevyjadřují, pokud v tom nevidí nějaký partikulární cíl svého rezortu a jestli tam necítí vazbu na ty své projekty," řekl Aktuálně.cz zdroj obeznámený s touto problematikou, který si nepřál být jmenován.

„Je dobré, že rada existuje, ale dávalo by mnohem větší smysl, aby byla orgánem pro koherenci politik, a ne aby se ti úředníci zabývali tím, jestli bude Rozvojová agentura dělat šest projektů v životním prostředí a čtyři v zemědělství. Chybí tu ale vůle." dodává.

Smysl to má, říká ministerstvo

Podle ředitelky Odboru rozvojové spolupráce a humanitární pomoci na MZV Hany Ševčíkové skutečně otázka meziresortní koherence není téma, kterým by „rada žila". Zabývala se jím zatím jednou - na jaře 2008.

„Radu bych ale nepodceňovala. Svůj smysl má. Minimálně jsou její členové udržováni v obraze v tom, co MZV v rámci rozvojové politiky dělá. Ale nesouhlasila bych s tím, že tam řešíme pouze dílčí věci," řekla Aktuálně.cz. „Teď jsme tam například informovali o přípravě koncepce o budoucí rozvojové politice nebo o vývoji ohledně zákona o rozvojové pomoci, který už prošel první čtením v parlamentu. Zdaleka ne každá členská země EU, zejména ty nové, takové fórum o rozvoji má."

Podle Ševčíkové jsou tak úředníci ostatních ministerstev informováni o tom, co MZV dělá a získávají tak povědomí o tom, kde by mohly vznikat konflikty mezi různými politikami.

Sama Ševčíková však uznává, že autor české části zprávy pro CONCORD Lebeda je odborník, se kterým spolupracuje i samo ministerstvo.

„Rozhodně nejde o nějaký huráktivismus a je to jistě promyšlená a poměrně zralá věc," říká s tím, že sama zprávu ještě nečetla.

Schizofrenie na MZV

Podle informací Aktuálně.cz však i na samotném ministerstvu zahraničí nejsou priority ohledně zahraniční rozvojové spolupráce zcela ujasněné. Bijí se tu totiž politické a rozvojové cíle a neexistují jasná a napsaná kritéria, podle kterých vybírat prioritní země a pomoc přidělovat.

Právě v současné době ministerstvo reviduje seznam současných osmi prioritních zemí (Angola, Zambie, Mongolsko, Vietnam, Srbsko plus Černá Hora, Moldavsko, Bosna a Hercegovina, Jemen) na období 2011 až 2015.

 „Debata zůstává v pocitové rovině a není dostatečně koordinována s ostatními dárci i organizacemi působícími v rozvojových státech. Kritériem musí být komplementarita s ostatními partnery, protože když bude kritériem pouze chudoba, nahrnou se všichni do jedné země," řekl Aktuálně.cz zdroj detailně obeznámený s jednáním.

„Na MZV zcela chybí vůle a politická odvaha ta rozvojová témata prosazovat vně ministerstva. MZV má máslo na hlavě už v tom, že nemá vyjasněnou koordinaci ani těch dvou politik, které má pod vlastní střechou, rozvojovou a zahraniční, a ke střetu cílů dochází i zde. O to menší je pak vůle se obracet na kolegy z jiných rezortů a koordinovat to s nimi," dodává zdroj.

Převzatý článek:

http://aktualne.centrum.cz/zahranici/evropa/clanek.phtml?id=650399

 

01.11.2009 00:17:16
ubdnes
Bohemia UB: česká základna v Mongolsku www.bohemia-UB.com
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one